Nová terapie – světlem

Existují mezi námi pacienti s chronickou bolestí těla. Těmto případům může nová terapie světlem přinést kýženou úlevu od bolesti. Výskum této terapeutické metody je zatím ve stadiích pokusů na zvířatech, nicméně úspěšný. Statistika léčby a její pravděpodobnost vývoje pro lidstvo je však příznivá.
 
Výzkum se zaměřuje na typ chronické bolesti nazývané neuropatickou bolestí, která vyplývá z poškození nebo dysfunkce nervového systému člověka. Lidé s tímto závažným onemocněním mohou pociťovat silnou bolest dokonce i při nejjemnějším doteku – například, když něco jemně drhne o kůži takto postiženého člověka.
blesk v hlavě 
 
Nejprve byla identifikovaná nervová buňka, která za tuto bolestivost a nadměrnou citlivost nese zodpovědnost. Takováto buňka byla modifikovaná, aby byla lehce přijmuta tělem a tedy i nervovou soustavou myši, jakožto laboratorního pokusného zvířete.
 
Následně byla vyvinuta látka reagující citlivě na světlo, která tuto bolest působící nervovou buňku dokáže navázat na sebe a tedy i pohltit do sebe.
 
 
 
Když myši s neuropatickou bolestí byly injekčně podávány tyto světlocitlivé chemikálie a poté jim blízké infračervené světlo svítilo na jejich tělo, zdálo se, že léčba vede k úlevě od bolesti. Myš napadená touto nervovou buňkou roztahovala v bolestné agonii tlapky a po požití chemikálie a nasvícení infračerveným zářením jevila uvolnění svalstva a po chvíli reagovala reflexně a přirozeně.
 
Světelná terapie funguje tak, že odřízne nervové zakončení cílových buněk, čímž je znecitliví. Léčba se specificky zaměřuje na nervové buňky, které jsou citlivé na jemný dotek. Jiné nervové buňky, jako jsou ty, které cítí vibrace, chlad nebo teplo, nejsou světelnou terapií ovlivněny.
 laboratorní myš
Léčba je dočasná; u myší se nervové zakončení vrátilo zpět asi po třech týdnech a zvířata se znovu stala citlivá na jemný dotek.
 
Vzhledem k tomu, že nová studie byla provedena u myší, je zapotřebí mnohem více výzkumu, aby se zjistilo, zda terapie také poskytne lék proti bolesti u lidí s neuropatickou bolestí. Vědci například potřebují potvrdit, že buňky, které způsobují citlivost na jemný dotek, jsou stejné u myší a lidí a zkoumají bezpečnost léčby.