Každý z nás může mít odlišný názor na způsob bydlení i životní styl. Není tedy moudré tvrdit, že například pouze patrové rodinné domy se sedlovou střechou jsou ta správná řešení a že by se měly stavět všude a nahradit jiné domy, které vypadají jinak. Já osobně mám třeba na to názor takový, že bych raději dal přednost bydlení v nízkém bungalovu před patrovým domem. Patrové domy se mi moc líbí a sedlová střecha je velmi ozdobná a krásná, ale přece jen bych raději žil v novostavbě v bungalovu. A víte proč?
Mám perfektní přehled. Uvnitř bungalovu se vše odehrává na jednom patře. Tedy v přízemí. To znamená, že stačí ujít jen pár kroků na jedné ploše a jste z kuchyně v ložnici, z ložnice v koupelně atd. Nikde žádné schodiště. Díky tomu je také možné zajistit bezbariérové bydlení pro hůře pohyblivé osoby.
Prosluněná zahrada. Čím vyšší je dům, tím větší vrhá stín od slunečních paprsků. Je to vcelku logické, takže když postavíte na malou zahradu vysoký objekt, může vám zastínit velkou plochu zahrady a tam se pak nemusí dobře dařit mnoha rostlinám. Sám jsem to zažil na zahradě v místě, které bylo permanentně zastíněno. Tam totiž velmi špatně rostla tráva.
Elegantní vzhled. Já osobně miluji tyto typy objektů, protože mi připadají velmi elegantní. I na relativně malé ploše zahrady z nich nemám pocit, že by tu byly jako „pěst na oko“.
Snazší údržba. Představte si, že potřebujete natřít fasádu, důkladně umýt okno, vyčistit okap od listí a vyměnit rozbitou střešní tašku. U bungalovu vám na to bude stačit krátký žebřík nebo štafle. Někdy třeba ani to ne. Ale u patrové stavby už může být střecha velmi vysoko a případný pád z žebříku již může být smrtelný. Kdysi jsem natíral okapy ze žebříku v přibližně pětimetrové výšce a neměl jsem z toho dobrý pocit. Už bych to zažít nechtěl a jsem rád, že se mě tento problém netýká.